Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kloubní povrch je jiný název pro kloubní plochu.

Zánět povrchových žil je akutní zánět žilní stěny, který může být spojen i s tvorbou krevních sraženin v povrchových žilách. Jedná se o časté onemocnění, které často vzniká na podkladě existence křečových žil: více než 90 procent veškerých zánětů povrchových žil se nachází v křečových žilách. Postiženo je 30 až 40 procent pacientů se závažnými křečovými žilami, ženy častěji než muži. Viz také zánět, povrchové žíly.

Povrchová tromboflebitida je poměrně často se vyskytující onemocnění žil, kdy se v nějaké povrchové žíle současně vyskytuje trombóza i flebitida. Viz také -itida.

Kloubní výpotek je abnormální nahromadění tekutiny v kloubu nebo v jeho bezprostředním okolí. Jeho nejčastější příčinou bývá infekce, úraz nebo artritida. Postižený kloub je obvykle oteklý, bolestivý a zatuhlý. Kloubní výpotek v kolenním kloubu je lidově označován jako „voda v koleni“. Viz také výpotek.

Povrchové žíly (lat. venae superficiales) jsou žíly, které se nacházejí blízko povrchu těla. Povrchové žíly hrají významnou roli při ochlazování povrchu těla. Je-li příliš horko, krev se přesune z hlubokých žil do povrchových žil, aby se usnadnil přenos tepla do okolí. Povrchové žíly jsou často viditelné pod kůží. Jsou-li pod úrovní srdce, někdy „vystupují na povrch“ (tzn. vyboulí se). Tento jev lze nejsnadněji pozorovat na rukou: při jejich zvednutí nad úroveň srdce krev z žil odtéká a žíly „zapadnou“ (tzn. kůže se vyrovná), po návratu rukou dolů se žíly krví opět naplní a mohou „vystupovat“. Žíly bývají viditelnější při zvedání těžkých břemen, zvláště pak u jedinců, kteří pravidelně posilují svaly na rukou. Viz také hluboké žíly, žilní perforátory, žilní systém.

Povrchová fascie (lat. fascia superficialis) je jedním ze čtyř typů fascie. Povrchová fascie se nachází téměř ve všech oblastech těla, tvoří nejspodnější vrstvu kůže a obklopuje celý trup a končetiny. Tato fasciální vrstva musí být velmi pohyblivá, proto obsahuje méně kolagenních vláken než ostatní fasciální vrstvy. Povrchová fascie je poměrně elastická a může se do jisté míry natahovat (podobně jako například punčocha), což umožňuje nárůst obvodu tělesných partií (např. během těhotenství nebo i při jiném přírůstku hmotnosti). Pokud se fascie roztáhne příliš, může v některých místech popraskat, a po následném úbytku tělesné hmotnosti (resp. porodu) se již kůže nemůže samovolně vrátit do původní podoby. Viz také fascie.

Kloubní chrupavka (lat. cartilago articularis) je chrupavka uvnitř synoviálního kloubu, která pokrývá povrchy skloubených kostí. Kloubní chrupavka jednak snižuje tření, jednak zajišťuje potřebné rozložení tlaku na kost, která se nachází těsně pod ní. To je důležité zejména u kloubů, které jsou vystaveny velké zátěži, jako je například kolenní kloub nebo kyčelní kloub. Viz také chrupavka.

Kloubní dutina (lat. cavitas articularis) je dutina uvnitř synoviálního kloubu, která je vyplněna synoviální tekutinou.

Kloubní plocha neboli kloubní povrch (lat. facies articularis) je jakýkoli povrch kosterní struktury (kost u dospělých, chrupavka u rostoucích dětí), který je za normálních okolností v přímém kontaktu s jinou kosterní strukturou jako součást synoviálního kloubu. Kostěné kloubní povrchy jsou obvykle pokryty kloubní chrupavkou.

Kloubní pouzdro (lat. capsula articularis) je dvojvrstevný obal uzavírající kloubní dutinu v synoviálním kloubu. Vnější vrstva kloubního pouzdra je označována jako vazivové pouzdro: jeho funkcí je posilovat kloub, aby kosti nemohly být od sebe vzájemně odtaženy. Vazivové pouzdro je tvořeno silnými kolagenovými vlákny a zajišťuje stabilitu kloubu. Vnitřní vrstva kloubního pouzdra se nazývá synoviální membrána a její funkcí je vytvářet synoviální tekutinu. Synoviální membrána obsahuje krevní cévy, tukovou tkáň a nervy.